Pro mě je příkladem moudrého podnikání má kolegyně z USA Barbara Ditlow. Podnikat začala roku 1998, v 50letech, po rozvodu, doslova od nuly. Absolventka studia uměleckého směru, dlouhodobě žena v domácnosti vstoupila na trh s realitami. Byl to pro ni nový svět „tvrdého“ byznysu. Snažila se chytit krok způsoby osvědčenými: aktivní shánění klientů, klepání na dveře domů, inzerce, účast na společenských akcích. Úspěch tvrdé práce se dostavil, ale s ním i pocity vyčerpání a neadekvátnosti – mnohokrát pochybovala, zda se na tuto práci vůbec hodí, mnohokrát se cítila na pokraji sil.
V roce 2002, s pochopením jejího způsobu fungování jí došlo, že je potřeba změnit přístup a jít proti proudu zvyklostí realitního podnikání. Namísto aktivního shánění klientů soustředila svou energii na setkávání se s klienty „jeden na jednoho“ a pomalé budování klientské sítě s pevnými základy. Více naslouchala touhám i obavám klientů, vnímala proces a účastné strany v něm jako proud energie, kterou jemně a ve správném čase nasměrovávala. Postupem si začala pojmenovávat, v čem je přirozeně dobrá – nikoliv v přímém aktivním prodeji, ale při osobním jednání a zvládání emočně náročných situací. Spolu s narůstající znalostí trhu se její jméno stalo značkou kvality na trhu a klienti ji začali oslovovat sami, v návaznosti na již vybudované sítě. Úspěch se ukazoval pomaleji, ale s větším pocitem vnitřní vyrovnanosti.
Prvním členem týmu byl její syn, který dobře znal její kvality. Další se objevovali postupně a Barbara si je pečlivě vybírala s ohledem na jejich kvality. Každého podporuje jít svým směrem, být samostatným a přesto součástí týmu. S členy týmu pracuje podobně jako s klienty – naslouchá jejich potřebám a jemně řídí proces jejich směřování k cíli. Vedení porad, prezentace u klientů apod. přenechává kolegovi, který má pro to lepší předpoklady. Nastaví agendu porady či jednání, ale při samotném procesu čeká na vhodnou chvíli, která ji vyzve k aktivnímu zapojení se.
Ačkoliv zájemců o spolupráci je mnoho a tým by se mohl úspěšně rozrůstat, počet členů v něm drží na úrovni malého týmu (5 členů). Je si vědoma toho, že velký tým by ji ubíral více energie, než může dát. Soustředí se na developerské prodeje, ale dává si pozor, aby nenabrala více zakázek, než na co má skutečně energii vzhledem ke svému věku i osobnostnímu nastavení. Při náročných situacích dobře vnímá a pozoruje situaci, občas se stáhne, aby měla odstup, a čeká na správný okamžik vhodné intervence. Je jí 67 let, stále pracuje v realitách a zároveň jako konzultantka Human Designu podporuje ostatní lídry a týmy. Vědomě a v souladu se svou vnitřní autoritou si vybírá, do čeho vstoupí – co bude tvořit její pracovní čas a závazky.
Co mi z toho vyplývá pro moudré podnikání a mé vlastní konání:
- Maximální respekt k jedinečnosti – své i ostatních; dovolit si to dělat jinak – jít proti proudu.
- Důvěra v to, že nastavení mé energie mě může dovést k úspěchu, nechat si čas to postupně objevovat a pojmenovávat.
- Do spolupráce se zapojovat s velkým respektem ke své energii a vnitřní autoritě – to, co se může zdát jako výhodné, se může obrátit proti mně, pokud to urvu rozumem. Počítat i s tím, že někdo si může brát osobně případné odmítnutí.
Toto vše by se dalo shrnout jako „v souladu sama se sebou“.
Patří k tomu další aspekty:
- Uvědomovat si širší souvislosti mého podnikání
- Zasazení mého příběhu osobní cesty, rodinného a společenského systému a jeho vlivu na podnikání
- Respektování přirozených cyklů života, podnikání
- Zvědomění toho, co svým podnikáním přináším do společnosti – zda sloužím „životu“
- Upřednostnění vnitřní etiky před ziskem – integrita vnitřního nastavení a vnějšího chování
- Zvědomění toho, že můj způsob nemusí být nutně návodem pro druhého. Může být inspirací, podnětem. A zároveň vědomí toho, že nikdo mi nedá přesný návod k mé vlastní cestě. To pro mě znamená přijmout jedinečnou cestu ostatních i tu svou, naprosto bez podmínek, předpojatostí (těm se neubráním, ale mohu si je alespoň zvědomovat). Být schopna říct ne tomu, co cítím, že není v souladu s mou cestou a způsobem fungování a vědět, že každý má svůj proud a místo, ve kterém potkává ostatní v podobné trajektorii.
Napsala Blanka Junová
Napsat komentář