Prosinec. Stále se stahujeme do tmy. Celý svět se zastavuje a čeká na slunovrat, návrat světla. I poté bude ještě nějakou dobu čas pomalý a věci budou v úkrytu tlít a přeskupovat se. Čas ticha, klidu a spočinutí.
Moderní doba jako by měla z ticha a klidu paniku. Co bychom o sobě mohli zjistit, kdybychom se zastavili? Co bychom mohli zjistit o své práci, o svých blízkých, sami o sobě? Jaké iluze bychom odhalili, jaké chybně nastavené kormidlo směřování a vize, pevnou vůli napřenou do cizího cíle, energii plynoucí nadarmo? Geniální byznys plán nás před touto sebereflexí zachraňuje divadelním představením zvaným „vánoce“. Za programem „jak-to-má-správně-být“ se neviditelnému marketingovému masterovi podařilo dokonale schovat původní poselství tohoto svátku: z hlubin temnoty a smrti, vnitřní i vnější, nás může zachránit pouze narození magického Dítěte. Chvíle, kdy necháme vzniknout a vyniknout tomu nejlepšímu z nás, čistému, nevinnému, křehkému a přirozeně moudrému. Božství se spojí ve své mužské a ženské polaritě a vznikne zázračné „To Třetí“: nové dílo, nové (s)tvoření, nový směr, nová vize, nový projekt, nové Já. Pramen a proud života ve své jedinečnosti a moudrém řádu.
Tématem prosince v kartách Moudrého podnikání žen je OSOBNÍ SÍLA. Je to vlna, která plyne z mého zrání k autenticitě a integritě. Je to chvíle, kdy se věci, pocity, myšlenky, city a nevědomé procesy propojí a my cítíme, že jsme více než kdy jindy sami sebou. Vlna plyne samospádem, vše najednou do sebe zapadá a běží samo… Guruové minulí i současní nám často říkali, že si „stačí přát a sny se plní“. Hnutí New Age poprvé odhalilo skutečnost, že „my sami vytváříme svoji realitu“. Co už nebylo dodáno, byla jemná, leč zásadní pravidla týkající se této tvorby. Především, záleží na tom, KTERÁ naše část tuto realitu vytváří a přání vyslovuje. Vědomí? Podvědomí? Nevědomí? Ego? Ve škole nás neučili, že existují, natož jak je rozlišit a jak s nimi zacházet. Dnes, v době velké rychlosti zhmotňování, a zvláště pak zhmotňování 
našich stínů a strachů, se divíme, že nežijeme v ráji, jak bylo prorokováno.
Třeba žijeme. Tedy nějaká naše část žije. A ostatní části žijí tam, kde je pro ně (zatím) „doma“. Kvantový fyzik Amrit Goswami k tomu říká: „Naše záměry se stanou skutečnými, pokud náš OSOBNÍ ZÁMĚR REZONUJE S NELOKÁLNÍM VĚDOMÍM.“ Jinými slovy, pokud je naplnění našeho záměru v zájmu Nejvyšší Inteligence, Moudrosti, Zdroje, Božství…, či jak to chcete podle svého vnímání nazvat. „Pouze když můj záměr rezonuje se záměrem celku, s božím záměrem, pak se zmanifestuje. Rozlišovat to je velmi důležité.“
Tak se osobní síla spojuje s KOLEKTIVNÍ SILOU: s odpovědností a vědomím přináležitosti ke kolektivu. Rostu na osobní úrovni? To je skvělé pro mne i pro mé okolí, protože rezonuji, dávám, přináším optimismus, zdraví, radost. Stagnuji? Jsem unavená? Oceňme, že vedle mne roste někdo jiný a může být pro mne v tuto chvíli posilou a inspirací. Je to o rovnováze dávání a braní: chvíli jeden, chvíli druhý… Pro muže i ženy je klíčové v dnešní době pracovat s naučenými programy žárlivosti, závisti, egotužeb, konkurence, předvádění se, pýchy, pocitu výlučnosti/méněcennosti, nenaplněnosti. Tak můžeme léčit síť, kterou jsme navzájem propojeni, a pomáhat si navzájem.
Aktuálně největší kosmickou výzvu představuje osa Blíženci-Střelec. Zvláště Merkur, vládce Blíženců, je v náročném procesu zvyšování vibrace. Projevuje se jako nefunkční komunikace (říkám A, druhý slyší B – znáte to?), náročné spojování, zneužívání technologií. Nezralost a nedospělost mysli a chování versus mocné zbraně slova a informačních dálnic: jako kdyby Formuli 1 řídily malé děti. Růst etického vědomí nestačí vývoji technologií, protože čas zrání etiky je jiný než čas vynalézání nových aplikací. Nedomýšlí se a tělem se nenaciťují souvislosti a dopady přílišného pohybu vpřed – jednoduše se řítíme, zahleděni do vlastních obrazů reality a obrazovek počítačů.
Ve svátečním čase adventu/vánoc/chanuky máme možnost zpomalit a reflektovat tento vývoj. Jak chceme přispět? Jak se chceme zapojit? V kterém proudu chceme plout? Jak používáme slova? Jak se spojujeme? Co je pro nás důležité? Záleží na nás, čemu věnujeme magickou kvalitu času. Jak tento čas žijeme? Jsme to my, kdo určuje jeho kvalitu i náplň. Tady jsme skutečně tvůrci.
Přeji nám všem, ať se škvíra všedního dne otevře do prostoru pro zázrak a kouzelné Dítě má možnost se narodit, v podobě jedinečné a přínosné pro každého z nás jednotlivě i pro náš lidský kolektiv celkově. Krásné svátky.
Terezie Dubinová, PhD.
www.oheladom.cz
Napsat komentář